Temná věž Pád Gileadu

Bože, jaké hříchy jsou napsány na tabulce života, když smrt je jediný způsob, jak ji vymazat? Co mě zamrazilo už na přebalu knihy bylo vyjádření Marlowa Lewise, který píše Cituji: V nadcházejících letech, až bude celá třicetidílná série úplná, se tyto publikace stanou nedílnou součástí kingovského kánonu..... Třicet komiksových knih na téma Temná věž. A jsme teprve u čtvrté. Fajn, toho se asi nedožiju. Ale zpět do Gileadu a k Rolandovu Ka-tet. Co opět zaujme, je temná, skoro gotická kresba mistra Richarda Isanoveho. Dodal Temné věži tu pravou temnou atmosféru. Scénář není o moc pozadu, ale ten by se měl držet Kingovo předlohy, což zatím dělá. I když sledujeme jakou si odnož, vedlejší kolej Ka-tet, stále jsme v Gileadu a postavy nám jsou také známé. Tak pravím já. Malá ochutnávka: Můj životaběh už skončil, ale váš a jejich bude záviset na tom, co jsem vás všechny naučil... ...a nezapomeňte tvář svého otce. Je to masakr. Umře spousta dobrých lidí Gileadu i tváře některých otců budou zapomenuty. Zrada a lež zahalí vše pod svou roušku. Mrtvá těla ještě nestačí vychladnout a už se na ně kácí jiná, zákeřně zabitá. Smutek a žal by měl všechny zahalit, ale na to není čas. Farson útočí na Gilead a ti, kteří ještě nezapomněli tvář svých otců se musí bránit. To je začátek konce. Jediné, co se příběhu dá vytknout je jeho krátkost. Než jsem stačil oželet všechny ty mrtvé, byl konec. V uších ještě slyším žal umírajících, ale poslední list byl otočen. Teď zas dlouhé čekání na další knihu, dny beznaděje a noci plné nočních můr. Na konci knihy je opět několik návrhů obálek a vskutku jedna kresba hezčí než druhá. Citát: Tímto zlem přineseme dobro.

Skvělé pokračování příběhu života Rolanda Deschaina, kdy i když je na kolenou, přesto se musí zvednout a bojovat s Johnem Farsonem. Opět napínavý děj s nádhernými kresbami Jae Leeho.