Autorovi se - snad až na pár výjimek - povedlo jazykem, stylem vyprávění i fabulí navodit takovou atmosféru, že jeho příběh je k nerozeznání od tvorby historického originálu, v jehož stopách Horowitz s úctou kráčí. Vložil sice do textu několik postřehů, které se na dění roku 1890 spíše dívají dnešním pohledem, ale na napětí a "doylovské" autenticitě to nijak neubralo.
Jedinou pochybnost mám, zda...
Autorovi se - snad až na pár výjimek - povedlo jazykem, stylem vyprávění i fabulí navodit takovou atmosféru, že jeho příběh je k nerozeznání od tvorby...
Autorovi se - snad až na pár výjimek - povedlo jazykem, stylem vyprávění i fabulí navodit takovou atmosféru, že jeho příběh je k nerozeznání od tvorby historického originálu, v jehož stopách Horowitz s úctou kráčí. Vložil sice do textu několik postřehů, které se na dění roku 1890 spíše dívají dnešním pohledem, ale na napětí a "doylovské" autenticitě to nijak neubralo.
Jedinou pochybnost mám, zda opravdu již v roce 1890 a zrovna v Anglii při zatýkání zločinců povinně odznívaly věty, které všichni známe z amerických detektivek 20. století: "Máte právo nevypovídat. Cokoliv řeknete, může být ..."
No a ty náznaky, jak v Anglii nejšpinavější zločiny vedou do "nejvyšších pater" a jak jsou díky tomu vždy zametány - ty také kráčejí ve stopách britské literární tradice.
Bylo to moc dobré čtení, velmi doporučuji!
Číst více
Číst více