Tokijský ghúl: re 12

„Vypadají jako lidé, avšak ve skutečnosti jde o bytosti živící se výhradně lidským masem. Jedinou výjimkou je káva...“ Ještě není konec, ještě se musí udělat spousty práce. Soužití ghúlů a lidí je zatím jen čirým snem. Kaneki a jeho GOAT jsou v nesnázích. Jedna malá svatbička trochu zromantizuje tento dvanáctý příběh. Zato Macuki provádí, skoro až děsivé činy. Opět spousty krve, soubojů, ale i lásky a napětí. A pozor v kapitole #125, která je celá kreslená na černém podkladě, najdete i spoustu sexu. Čestný ghúlský. Citát: Měl jsem předem zjistit, kolik vteřin je potřeba, aby to supersivum zaúčinkovalo. Ještě čtyři knihy do samotného konce, ale osudy všech zúčastněných jako by byly stále nejasné a mlhavé. Opět perfektní scénář a působivá kresba. Jsou zde zase vidět kresby dosahující svou vyzáží podobu fotografiím. Krasný příklad najdete na stranách 35 až 37. Ale i dále v příběhu se tyto „fotokresby“ vyskytují. Toto je první kniha v příběhu, které dávám plný počet hvězd. Citát: Jsem docela obyčejný člověk...

Další pokračování ze série tokijsky ghul : re, knížka je akční čím víc, bavila mně, už se těším ba 13 díl, ti bude dlouhá doba až vyjde dubnu :)