Tři sestry

A když už jsem zvládla Višňový sad od autora, tak jsem si řekla, že zkusím i jeho Tři sestry ( navíc je to doma naše oblíbená kapela a doma jsme byly taky tři sestry :):):) Nakonec vůbec netuším proč se to jmenuje Tři sestry, protože je to příběh čtyř sourozenců tří sester a jednoho bratra, kteří žijí svoje nudné a stereotypní životy na venkově a touží po přestěhování do Moskvy a přitom jen lamentují a pro nějakou změnu nic nedělají... Stále aktuální, stále aktuální

Druhá divadelní hra od Čechova, po které jsem sáhla, a bohužel ani tady nedovedu hodnotit víc než 3 hvězdami. Autor se tu zabývá tématem životní náplně člověka. Postavy tu sní o dokonalém životě, který však nepřichází - hlavně proto, že proto postavy nic nedělají. A v tom byl asi pro mne kámen úrazu. Krom toho, že mi postavy dost splývaly dohromady, mi neseděl ani jejich naturel. Postavy jsou celkově dost apatické a potácejí se v trudomyslnosti a sebelítosti. Mají občas tendenci svalovat neúspěch a příkoří na lidi okolo, do rukou svůj život ale nikterak neberou. Žijí svými ideály, s růžovými brýlemi, ale realita je někde jinde. A to mi moc sympatické nebylo, protože ač život dokáže být složitý a plný nástrah, tak tady ty snahy dosáhnout čehokoliv jsou přesto neuvěřitelně mizivé a postavy se místo toho potácí svým životem se slzami v očích. To téma, co naplňuje naše životy a kam nás srdce táhne, je pořád aktuální - v tomhle ohledu má asi tahle hra pořád co říct i dnes. Ale strašně mi nesedla ta nemohoucnost postav se jakkoliv rozhoupat a o něco se pokusit. Nakonec 3 hvězdy, lépe bohužel neumím.