Ve jménu Metody

Kritikou i čtenáři vyzdvihovaná dystopie o zdravotní diktatuře vyšla v roce 2009. Tématem ale předběhla dnešek. Ukazuje, jakým směrem by se společnost zasažená epidemií mohla vydat, kdyby se lidské zdraví povýšilo na absolutní princip. Otevírá otázky, jakých občanských práv jsme ochotni se ve jménu zdraví vzdát nebo jak poznáme, že námi „ti nahoře“ nemanipulují, aby se udrželi u moci. Evropa, polovina 21. století. Demokracii nahradila zdravotní diktatura METODY. Ta jednotlivci zaručuje dlouhý a šťastný život bez bolesti a utrpení. Ale na druhou stranu je každý povinen pravidelně podávat hlášení o svých sportovních aktivitách, výživě i spánku. Za opomenutí hrozí tresty. Pak se stane cosi strašného: je nalezena mrtvola zavražděné mladé ženy. DNA zjištěná na těle oběti hovoří jasně: pachatelem je student Moritz. V jeho nevinu věří jen jeho sestra Mia. Moritz však ve vězení spáchá sebevraždu. Mia najednou zjišťuje, že systém, v nějž věřila, není neomylný. Chce se stáhnout do ústraní a truchlit, ale nemůže. Systém jí to nedovolí. Přestala totiž plnit své zdravotní povinnosti. Mia je přinucena se bránit, pouští se do boje za bratrovu rehabilitaci a za právo rozhodovat o svém osudu. A diktatura se začne otřásat v základech... „Orwell v sukních pro 21. století.“ (Deutschlandradio)