Čistokrevné dobrodružství plné akce, napětí a zvratů. Takový je první díl nové série Vlčí dívka s podtitulem Ztracena v divočině. Líbilo se mi to moc. Myslím, že něco podobného na našem trhu chybělo. Slyšela jsem o knížce pochvalné komentáře z různých stran, dokonce i ze směrů, odkud bych to nečekala, takže v tom asi nejsem jediná. Příběh dívky Gwen, jež se během náletu oddělí od své rodiny a je nucena přežít sama, jen ve společnosti smečky psů, o kterou se navíc musí postarat, je psán čtivě, svižným tempem (v jednu chvíli na mě až moc rychlým, ale tak já už jsem ve svém věku zvyklá na trochu delší knihy a trochu víc popisů :-D) a je doplněný černobílými ilustracemi, jejichž charakter je místy až komiksový. Se sazbou si tu někdo musel pěkně vyhrát! Kupodivu se mi líbilo i zakončení, tak říkajíc, v nejnevhodnější chvíli, uprostřed velmi napínavé situace. Škodolibě jsem se začala po přečtení poslední věty smát. Protože jestli tohle děcka nedonutí sáhnout zvědavě po dalším díle, no tak to už pak fakt nevím, co jiného na malé čtenáře použít za taktiku. Za to všechno: Bravo, Anh Do!

Vlčí dívka – Ztracena v divočině je po dlouhé době příběhem pro děti, který mne naprosto fascinoval. Syn vydržel poslouchat a zajímalo ho, jak všechno dopadne a když jsme zjistili, že bude druhý díl, řekl „hm“ a šel si po svých… Já řekla asi něco takto: „Cože?! To jako fakt? Já se nedozvím, jak to skončí? Já nezjistím, jestli najde rodiče?! Wtf??“ – ano, nějak taková byla má reakce, protože tohle vyprávění je naprosto úžasné.