Je to opravdu velmi kvalitní kniha. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, občas jsem vyprskla smíchem, občas si setřela slzy.
Autor toto dílo napsal podle deníkových záznamů lidí, kteří se pohybovali v blízkosti W. Churchilla. Kratší vstupy jsou i do okolí A. Hitlera či prezidenta Roosevelta. Bližší informace o zdrojích jsou uvedeny v rozsáhlé bibliografii či rejstříku na konci knihy. Ocenila...
Je to opravdu velmi kvalitní kniha. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, občas jsem vyprskla smíchem, občas si setřela slzy.
Autor toto dílo napsal podle...
Je to opravdu velmi kvalitní kniha. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, občas jsem vyprskla smíchem, občas si setřela slzy.
Autor toto dílo napsal podle deníkových záznamů lidí, kteří se pohybovali v blízkosti W. Churchilla. Kratší vstupy jsou i do okolí A. Hitlera či prezidenta Roosevelta. Bližší informace o zdrojích jsou uvedeny v rozsáhlé bibliografii či rejstříku na konci knihy. Ocenila bych, kdybych tam mohla najít aspoň minimální obrazovou přílohu, musela jsem si vystačit s internetem.
To však nic nemění na tom, že kniha je skvělá. Churchill byl opravdu "jak buldog". Silný, pevný, neústupný, statečný, empatický a hluboce lidský člověk. Milující manžel, otec a vynikající státník. Svět měl štěstí, že byl tehdy britským premiérem právě on.
Neodpustím si krátkou ukázku, je tak trochu pořád aktuální:
Hopkins vstal, ... pak se otočil a podíval se přímo na Churchilla.
"Předpokládám, že byste si přál vědět, co řeknu prezidentu Rooseveltovi, až se k němu vrátím," řekl.
Tak to bylo slabé slovo. Churchill už zoufale toužil znát, jak si ve svých námluvách u Hopkinse vede, a co se host doopravdy chystá prezidentovi sdělit.
"Nuže," pronesl Hopkins, "ocituji vám jeden verš z Knihy knih, v jejíž pravdě byla vychovávána matka pana Johnstona i moje skotská máti -"
Hopkins ztišil hlas, až už jen téměř šeptal, a zarecitoval pasáž ze starozákonní Knihy Rút. "Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem."
Pak tichounce dodal: "Až do úplného konce."
To byl jeho vlastní dodatek, a jako by po něm celou místnost zaplavila vlna vděčnosti a úlevy.
Churchill se rozplakal.
(str. 424)
Číst více
Číst více