Všechny barvy noci

Není to ani čistá romantika, ani čistě psychologický román. Je to něco mezi. Mladý muž se dozví diagnózu, která mu převrátí život vzhůru nohama a on i jeho okolí se s tím musí nějak vyrovnat. Příběh mi nepřijde nereálný, člověk se s věcmi musí nejprve nějak popasovat a buď je nakonec přijme nebo nepřijme a vyvodí z toho důsledky. Ze začátku jsem se nemohla pořádně začíst, působilo to na mě dosti schematicky, ale pak jsem si zvykla na styl psaní a kniha mě nadchla. Je to o naději, přijetí sama sebe, odhodlanosti a vytrvalosti.

Zase jedna z knih, která mě dostala. Vždyť přijít o zrak je to nejstrašnější, co se může člověku stát. Je těžké smířit se s takovou krutou ránou a tento příběh vlastně krok za krokem ukazuje, jak se s tímto postižením vyrovnat, jak s ním dál žít, když dosud jsme byli zdraví a nic takového jsme si vůbec nedokázali ani představit. Příběh je hezky, emotivně vystavěn, někdy člověka až mrazí. Navíc ty úžasné citáty, pořekadla na začátku některých kapitol nutí k hlubokému zamyšlení a neustále připomínají, jak důležitým smyslem pro nás zrak je: Jak může úspěšný a šťastný chlap přijít během pár dní o svou práci, své sny, o ženu, kterou miluje? Tak, že oslepne.