Vyjednavač

Hodnocení knihy bych rozdělil na dvě hodnocení. První hodnocení by se týkalo pasáží, kde pan Pošíval hovoří o skutečných případech, práci v policejním kolektivu všech policistů, popisuje zde samotná vyjednávání a případy, kde byl společně s kolegy a povedlo se mu někoho přesvědčit, že má smysl na světě zůstat. Do této části ještě připojím oba "hosty" rozhovory s dalšími policisty, které mne rovněž zaujaly. Tato část knihy je skvělá, přečetl jsem jí se zatajeným dechem a opravdu se mi líbila a tohle jsem od knížky čekal. Protože obsahovala skutečné případy, popisování taktiky policie a další detaily, které policejní vyjednávání vytváří. Druhou pasáž, kterou ovšem již nemohu hodnotit tak kladně tvoří filosofická, komunikační, obchodní a další odvětví, která sice velmi úzce souvisí s taktikami vyjednávání a jsou pro samotnou práci vyjednavače jistě důležitá, ale čtenářky a policejně již tak zajímavá nejsou, protože zde padají dlouhé příklady o obchodním vyjednávání o taktikách přesvědčování na příkladech s manželem a manželkou. Tyto části (cca 50% knihy) sice téma velmi široce rozvine a představí nám pana Prošívala jako znalce slova a metod vyjednávání, ale knihy absolutně ztratí švih a přestane (alespoň mě a co jsem četl další recenze uživatelů) bavit. Celkově to tedy není špatné čtení a přečtete to za chvilku, ale ty výše popsané pasáže to velmi ochladí. Paní redaktorka ty otázky pokládala tak, že nebylo moc prostoru na to, aby se děj rozvinul a pan Pošíval byl nucen hodnotit míru pochopení paní redaktorky představené problematiky. Dalo se podle mě ptát tak, že by čtenář nestačil obracet stránky. Další malá výtka by ode mne směřovala i k tomu jak je zde popsána a představena uniformovaná policie, kterou zde najdeme spíše neschopnou, která musí počkat na vyjednavače, protože veškeré komplikované situace, kde je třeba slova nejsou schopní ostatní policisté vůbec pochopit a řešit. Tři hvězdy, poděkování panu Pošívalovi za nespočet zachráněných životů a držím palce s kurzem, který pro ostatní policisty děláte.

Neviem, možno som čakala oveľa viac...