Objednávka

Zinkoví chlapci

Recenze(247)

92 %

(247 Recenzí)

Jazyk

čeština

V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků. Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany...
V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků. Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové. Poprvé...
V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků. Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové. Poprvé vyšla v roce 1989 a v tehdejším Sovětském svazu způsobila velké pozdvižení, vášnivé diskuse a dokonce i soudní proces. Znamenala však i předěl v autorčině životě i díle. Po dvou knihách s poměrně nekonfliktními tématy Velké vlastenecké války se zde Alexijevičová poprvé dostala do zásadního sporu s oficiální doktrínou i míněním velké části ruské společnosti. Sama o svých zážitcích z návštěvy Afghánistánu mluví jako o klíčovém zlomu ve svých úvahách o podstatě komunistického režimu a ve své nobelovské řeči tento okamžik popisuje takto: Musím přiznat, že jsem se nestala svobodnou ze dne na den. (…) Než jsem jela do Afghánistánu, věřila jsem v socialismus s lidskou tváří. Zpátky jsem se vrátila prostá všech iluzí. „Odpusť mi, otče,“ řekla jsem při našem setkání, „vychoval jsi mě ve víře v komunistické ideály, ale stačilo vidět, jak sotva odrostlí sovětští studenti (…) zabíjejí v cizí zemi lidi, jež neznají, a všechna tvá slova se obrátila v prach. Jsme vrazi, tati, chápeš?!“ Kniha Zinkoví chlapci není rozborem válečné situace, ani výčtem akcí se statistikou padlých. Je sestavena z rozhovorů se sovětskými vojáky přeživšími afghánskou válku a také s příbuznými těch, kteří se z ní vrátili v zinkových rakvích. A právě mozaika těchto útržků vzpomínek a úvah vydává svědectví o nesmyslnosti a hrůze celého tažení, o mravním rozvratu a naprosté devalvaci lidského života, jež přineslo. Má neobyčejnou dokumentární sílu a je velmi aktuální navzdory osmadvaceti rokům, které uplynuly od jejího vydání i od ukončení afghánské agrese.

Kniha

283 Kč

E-kniha

od 249 Kč

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem

rok vydání 2022

315 Kč

Běžná cena 389 Kč

Ušetříte 74 Kč

Odesíláme už zítra

Skladem > 5 ks

Podrobnosti

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

92%

(247 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

14.4.2020

41

"Sovětský voják je nejlevnější voják. Nejtrpělivější a nejskromnější. Nemá žádnou výzbroj, nic ho nechrání. Je na odpis." Neuvěřitelné čtení spousty ohavností, hanebností a hrůzy, které se udály lidu afghánskému i ruskému zbavenému lidské důstojnosti... Alexijevičové velkolepou kroniku sepsaných autentických výpovědí ze sovětských bojů a nezdarů, kterou ona sama nazývá Autobiografie jedné Utopie...
"Sovětský voják je nejlevnější voják. Nejtrpělivější a nejskromnější. Nemá žádnou výzbroj, nic ho nechrání. Je na odpis." Neuvěřitelné čtení spousty ohavností,...
"Sovětský voják je nejlevnější voják. Nejtrpělivější a nejskromnější. Nemá žádnou výzbroj, nic ho nechrání. Je na odpis." Neuvěřitelné čtení spousty ohavností, hanebností a hrůzy, které se udály lidu afghánskému i ruskému zbavenému lidské důstojnosti... Alexijevičové velkolepou kroniku sepsaných autentických výpovědí ze sovětských bojů a nezdarů, kterou ona sama nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka, jsem nevědomky začala číst od konce, tedy od Doby z druhé ruky. Ale ono je to vlastně úplně jedno. Knihy na sebe nenavazují časově. Pouze krvavá stopa rudého člověka a na kousky rozbité lidské duše se táhnou její kronikou jak tlustá červená čára. Afghánistán. Už dlouho mě tak trochu nepochopitelně přitahuje. Nikdy jsem tam nebyla. A nejspíš se do této dnes nejnebezpečnější země světa ještě dlouho nepodívám... mám pocit, že to musí být také jedno z největších pohřebišť světa. Na sovětské invazi alias "pomoci" (něco o tom víme z historie Československa) Afghánistánu je strašidelné nejenom zabíjení tisíců afghánských civilistů, vč. žen a děti (zdaleka nejenom mudžahedínů) coby "nepřátel" tamního komunistického režimu "nezvanými" zachránci, ale taky neuvěřitelně obludný podvod sovětského režimu na vlastních lidech. Kniha vlastně není o Afghánistánu, ale o sovětských "zachráncích". Propaganda je neuvěřitelně mocná zbraň a Sověti jí umí dokonale vládnout. Sovětské vojáky tak místo dobrodružství, pomoci bratrské zemi a nějaké ty valuty a tranzistory výdělkem... čekala jen strašlivá deziluze, smutek, zoufalství, drogy a všudypřítomné násilí, mrzačení těla i ducha a smrt. Fakt nepěkné čtení. Jenže Alexijevičovou potkalo něco, s čím možná nepočítala. Po zveřejnění tohoto obludného svědectví stovek vojáků, jejich matek, doktorů, sester, přátel atd., jejichž souhlasy pochopitelně měla, musela čelit nejen četným výhrůžkám, ale i soudním procesům! Nejspíš si neuvědomila, že zveřejněním všech těch svědectví a následnými překlady Zinkových chlapců do cizích jazyků si proti sobě poštve nejen běloruský režim, který na ten sovětský nedá z definice dopustit, ale právě i řadu z těch, jež se jí svěřovali se svým trápením, bezmocí či obtěžkaným svědomím. Mnohdy šikovně postrkovaných tehdejšími (v Bělorusku vlastně současnými) vojenskými oficíry. Špinavé prádlo se holt pere doma a tohle platilo vždy a všude. Alexijevičová je pro mne nesmírně odvážná žena, kterých po tomto světě mnoho nechodilo a nechodí. Snad umře přirozenou smrtí. "Před návratem domů jsme dostali od politruků ponaučení, o čem smíme mluvit a o čem ne. O padlých nemluvit, protože jsme velká a silná armáda... V Afghánistánu jsme přece nestříleli, nebombardovali, netrávili, neodstřelovali." "K čertu s tebou, Afghánistáne."
Číst více Číst více
20.7.2019

15

Velice smutné a působivé čtení. Ale i poučné...pokud jsou lidé poučitelní....

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat