Zlaté město

Velmi jednoduchý příběh, ne nepodobný zlatokopeckým máyovkám.. Je tu absence skoro všeho. Hlavní hrdinové jsou sice John Francis Kovář a Vincent Vega, ale jinak tomu chybí vše. Není tu žádná láska, ani pořádná akce a když už sem pan Petr Totek nevložil ani jednu pasáž s pivem, byl jsem celkem zklamán. Humoru je tu také velmi málo a tak se příběh stává spíše jen nutností k přečtení, protože se tu ke konci začíná formovat celkem zajímavá situace. Nechci více prozrazovat, jen snad to, že v tom má prsty (nohy) profesor Wonder a cestováni mezi realitami. Malá ochutnávka: Uvaříme si polívku! Rozhodnul Vega. Dojdu pro vodu, nějaké maso máme, přidáme brambory a bude bašta. „Ještě ti chybí sekyrka,“ podotknul John nevinně. „Sekyrka na polívku?“ nechápal Vincent. „Ale nic, to je jen takový starý Český zvyk“ „Já ty vaše tradice nikdy nepochopím.“ Je to první kniha Petra Totka a tak se mu musí odpustit i nějaká ta chyba. Jednu jsem našel na straně 174. Spletl si tam Pizzara s Beártem, ale to se dá omluvit. Je to přeci jenom prvotina. Vybral jsem jen tři citáty, což svědčí o tom, že kniha svým obsahem zrovna moc nezáří. Není zase ale tak špatná, že by si jí měl čtenář vyhýbat. A jak jsem již napsal, na konci se začíná formovat zajímavá situace a jsem zvědav, jak se sní spisovatelé vypořádají v dalších příbězích.

Byvali agenti, John a Vega, ktori sa dostali do sveta kde sa odohravala druha svetova vojna, stretavaju dalsiu znamu tvar Wondera. Samozrejme su nuteny vseci skocit do nestabilneho portalu, ktory ich vypluje nedaleko pobrezia ameriky, ktoru bohuzial okupovali Indiani za cias Spanielskej kolonizacie. Pribeh je jednoduchy, bez humoru. Jedine co by som mohol vyzdvyhnut bol koniec na ktory sa da skvele nadviazat, tak len dufam ze sa to po troske znovu zacne rozbiehat.