Velmi krátky "gamebook" na jeden či dva večery, jak to bylo v mém případě. Atmosféru to tedy mělo a celý příběh se dotýkal i dalších lovercraftovských děl. Při prvním dokončení se dostavil pocit neuspokojení, načež následoval další a pak další pokus - vždy po jiné cestě. Jakýsi pocit satisfakce přišel až při podrobném prozkoumání všech odkazů a variant, jak se ke konci dostat a že těch konců je dost. Dílo vnímám pouze jako nahlédnutí do universa, pro milovníka Lovecrafta velmi známého. Jako gamebook bych to přímo nenazval, ale bavil jsem se. Nezvyklé bylo nepoužívat kostku, papír a tužku - i když na druhou stranu...nevadilo to. Jsem zvědavý, co přinese další díl.

Takový mišmaš povídek od Lovecrafta. Schválně jsem pak četl snad všechny cesty, a uspokojení z gamebooku se nekonalo. Myslím si, že by autorka udělala líp, kdyby psala obšlehnutým stylem klasické povídky. Případně se víc zaměřila na méně cest (ne tam nacpat co nejvíc Lovecrafta za každou cenu) a napsat víc něco svého.