Planoucí koruny

Alarik si záměrně pomalu vyhrnul rukáv. Přistoupil k Rose a ztlumil hlas. "Dejte si záležet. Nechci, aby se o mně začaly šířit řeči." "Tak to jsi neměl na naši hostinu dorazit v kožených kalhotách," připomněla mu Wren. Kapitán Iversen si odkašlal a snažil se potlačit smích. Neviem, či je to mojim momentálnym rozpoložením, ale zakončenie trilógie o Wren a Rose mi veľkú radosť teda neurobilo... Niektoré úseky boli naozaj cez čiaru a priniesli veľa skazy a smrti... K týmto trom častiam sa už určite vracať nebudem, ale pokračovanie o Marinovi a aj o Alarikovi si nenechám utiecť... "Říkala jsem, že musíme vypadat nenápadně. Cestujeme v utajení." Alarik přejel pohledem po svém stříbrném kabátci. "Co je na mých šatech špatného?" "Vypadáš jako král!" "Máme odlišný standard." Odfrkl si. "V Gevře bych byl za sedláka." Wren si stiskla kořen nosu. "Chapmane!" Správce k ní malými krůčky přispěchal. "Nech králi přinést méně okázalé šaty." Obrátila se k Torovi. "Co ta tvoje uniforma? Jsi Gevran jako vyšitý." "Všechno mé ostatní oblečení páchne kouřem," namítl. "S Carem srovnáme účty později." Wren zavolala na Chapmana: "A vezmi i něco tady pro kapitána!" Chapman upřel pohled na Elske, která seděla Torovi u nohou. "Ehm, a co ta vlčice?" "Hmm." Wren si poklepala prstem bradu. "Viděla bych to na decentní baret. S kanýry." "Jste si jistá?" řekl správce. "Ne, Chapmane, jistěže ne," odpověděla podrážděně Wren. "Vlčici řešit nebudeme. Pojede s námi v kočáře."

No to byla ale jízda :) klidně bych snesla mnohem víc stránek :) Skvělá magická fantasy :)