Osudová hranice

Osudová hranice je s přehledem nejhorší gamebook, s jakým jsem se doposud setkal. Pavel Tomcsányi si při psaní nejspíš nebyl jistý tím, co chce vlastně stvořit. Jestli knihu nebo gamebook. Ty příběhové pasáže jsou strašně dlouhé a nudné a gamebook díky nim nemá spád. Strašně se to vleče a hráč je každou chvíli zdržován sáhodlouhými odkazy, které ale kromě délky nejsou ničím výjimečné. Příběh je klasický souboj s ultimátním zlem, které chce zničit svět, a doslova přetéká všemožnými žánrovými klišé. Bohužel jsem v něm nenarazil na jediný moment, který by stál za zapamatování. Pouze na dva odkazy na samotném konci knihy (519 a 522), které dokazují, že autor zřejmě nemá nejmenší ponětí, jakou strukturu má kvalitní gamebook mít, protože jsou dlouhé 22 a 30 stran. Soubojový systém je jiný než u konkurence, ale podle mě je to spíše na škodu, protože souboje jsou díky němu mnohem více o náhodě. Ne moc dobře je tu vyřešeno i jídlo. Podobně jako v Lone Wolfovi i v Osudové hranici musí vaše postava jíst. Jenže zatímco v Lone Wolfovi přichází hráčova postava v případě, že se nenají o 3 body kondice, v tomto gamebooku může časem ztratit i celkové hodnoty zdraví a po určité době může i zemřít. Někdo si možná řekne, že je to jako ve skutečnosti, jenže realita je taková, že to úplně kazí hraní. V Lone Wolfovi se po hráči chce, aby se najedl třeba jednou za dvacet odkazů. V Osudové hranici se v pozdější fázi nachází třeba pěti stránkové odkazy, během nichž se hráčova postava musí najíst hned několikrát. A takových odkazů je tam klidně několik v řadě, aniž by byla možnost si mezitím někde opatřit jídlo. Podle mě tohle není šťastné řešení. Většinou se snažím každý gamebook dočíst nejméně dvakrát, abych vyzkoušel co nejvíce možností. V případě Osudové hranice považuji za úspěch, že jsem se přinutil dočíst ho alespoň jednou.

Velmi zajímavý GB, který lze jen doporučit. Jedná se opravdu výpravné dílo (696 stran...), které můžeme rozdělit na dvě části. Ta první a delší je klasické hrdinské putování. Druhá část je epická bitva. Za první část bych dal 5 hvězd, druhá část byla dle mě zbytečně dlouhá (hodně podrobné popisy bitvy, moc dialogů atd.), takže za ni tak max. 4 hvězdy. Pravidla jsou extrémně jednoduchá a přitom velmi funkční. Souboje jsou vyvážené, ale předpokládá se, že se budete rozhodovat "správně", aby jste měli patřičnou pomoc. Možnost znovuhratelnosti tu je, ale nějakou velkou variability děje bych nečekal. P.S.: do zajímavostí jsem napsal errata, které jsem objevil