Byť je Ondřej Blaho nováčkem na tuzemské literární scéně, jeho románová prvotina exceluje tvůrčí imaginací i řemeslným provedením. A třebaže se pohybuje na hraně různých žánrů, snadno okouzlí kulisami záhadného ostrova, kde zdánlivě nekončící lijavec způsobuje postupný rozklad všeho – od megalomanských strojů po obyčejné lidské vztahy. Chvilku sice trvá, než čtenář chytne stejnou vlnu jako autor, protože ten mu vskutku nedává nic zadarmo. Od prvních stran na něj chrlí postavy a flashbacky, přičemž udělat si v tom pořádek může být pro jednoho oříšek. Necháte-li se však unášet dějem a fantazií, po úvodní třetině zjistíte, že se od zápletky nedokážete odtrhnout. Když pak dojde na naprosto nečekané zmasakrování všech městských kněží, člověku začne vrtat hlavou, jakým že směrem se zápletka asi bude ubírat. A najednou tu máte závěr v podobně noční můry každé dobře myšlené revoluce… Rovnou přiznávám, že Severní den mi skřípl hlavu. Šel jsem ven, projít se v davu, alespoň chvíli nebýt sám.

Budu k první knize autora shovívavý, proto dávám 4*. Děj je celkem napínavý a zpočátku více nejasný. Něco se do konce tohoto prvního dílu trilogie vyjasní, něco ne. Postavy mají rozmanité charaktery i zájmy. To je dobré. Co mi vadilo? Některé slovní obraty: několikrát "vystřelil (odněkud) jako kulka", "v ruce se mu objevil nůž" (odkud?!), "odkudsi vytáhl dřevěný žebřík" (tak malý asi nebyl, aby to bylo odkudsi...), při zapalování bomby bylo popsáno křesání - ale ne už hoření doutnáku... Také mi vadilo užívání délkové míry ve stopách, nejsem na to zvyklý, v hlavě si to sice přepočítám, ale není to komfortní a hlavně mi to přijde zbytečné. Zvláště, když "první" přišli že Starého kontinentu, tak si mohli přivést metrické míry... U jednotky času "úder" si myslím, že to je asi hodina, ale jistý si tedy nejsem... Také mi k závěru vadily například lehké návaznosti na křesťanství (zmiňována bible) a částečně i ukřižování lidí (i když ukřižování používali Římané atd, tak přece jen s křesťany se spojuje nejlehčeji). Také by mi zvláště zpočátku usnadnilo orientaci v ději, kdyby u názvů kapitol bylo napsáno i místo, kde se odehrává. Na mapě mi chybí měřítko. Také vyznačení přístavního města Rovině kus od pobřeží je divné. Rovněž mi scházela případná setkání nebo alespoň pozorování místní fauny a flóry při putování hrdinů. A ještě mi přišlo třeba divné, že jednoruký muž si asi bez jakýchkoliv problémů na tržišti z váčku vybírá drobné na nákup. No, asi je již zvyklý, stejně bych uvítal to v textu zmínit. Přeze vše výše napsané opakuji, že na prvnotinu je to dobrý počin. A doufám, že další díl snad bude lepší, vyzrálejší.