Tak tohle se povedlo a já jsem se báječně bavila! Věnování, varování na úvod i prosba na závěr, to vše hodnotím jako skvělý nápad. Trochu mě zviklal Hároděs, ale proč ne, přece nebudu postarší konzerva. Ráda jsem si imaginárně poseděla v baru U moudré opice - nebo U Moudré opice? Nejsem z toho moudrá, to přiznávám. Ale Otto, Nestor, Polnička a taky Inka mi přirostli k srdci a ráda jsem s nimi strávila několik večerů. Asi nejvíce mě pobavil ten lemuří příběh, ale ani ty ostatní nebyly úplně hloupé. Tímto slovem bych ovšem označila chybičky, které se Albatrosu nepovedlo uhlídat - třeba kuskuk v názvu kapitoly na s.48, nebo orangutan v anotaci na zadní straně. Ale jinak jsem spokojená: děti školkou povinné a zvířátka v jedné knížce, navíc krásně ilustrované a humorně výchovné, to se opravdu povedlo. A to jsem ještě nezmínila jaká zvířátka! I já dospělák jsem tady překvapeně potkala zástupce nepříliš známé fauny naší modré planety (kobřík, kuskus), takže určitě doporučuju!

Knížka pro začínající čtenáře o ZOOlogické zahradě, ve které žijí zvířata vychovávaná v přesvědčení, že si mají brát příklad z lidí i dětí, protože ti vždy ví, jak se slušně a správně chovat. Ano, úplný nesmysl. A na něm je postavený příběh. Do ZOO přijede paní učitelka se školkovými dětmi. Nekteré z nich mají zlozvyky typu šťourání v nose, krkání, pšoukání, nemytí rukou a okusování nehtů. Zvířata tyto nešvary odkoukají a začnou je s chutí praktikovat. Jejich rodičům se to logicky nelíbí, a tak vždy společně vymyslí, jak zlozvyky odstranit. Knížka je napsaná tak, aby děti pobavila a rozesmála. Měli jste nebo mátě nějaký zlozvyk?