Ve stínu bohů

Být rodičem není lehké, o to spíš, když jste bohové a vaše ratolesti anarchií posedlá dvojčata, která tak dlouho provokovala, až trpělivost došla. Proto byla roztrhána na kusy a svržena z nebes. Legenda však praví, že jednou přijde čas, kdy budou jejich těla opět složena, a rovnost mezi všemi lidmi nastane. To je alespoň ten lepší výklad. Jakmile totiž dojde na proroctví, není jisté vůbec nic... Po výpravné stránce představuje Rachel Dunneová skutečnou žeň dobrodružství, kdy se charaktery postav brousí až na kost. Různé linie se pomaličku protkávají a s postupným odhalováním kulis čtenář začíná chápat, že bílá možná není tak úplně bílá. Problém ale spočívá v detailu, že si autorka ukousla až příliš velké sousto. Místo přímočarého vyprávění o záchraně světa se pustila do rozsáhlé ságy, takže první svazek série Spoutaní bohové je z převážné většiny tvořen seznamováním se s hrdiny. Nezbývá než doufat, že další díl přinese už konkrétní dějový rozjezd, který příběh posune do očekávané epiky.

Osobně mám trochu rozpolcený názor. Na jednu stranu mi byly příjemné postavy a jejich vykreslení - a vlastně i vývoj během knihy... Na stranu druhou celý svět kolem nich se zdá být plochý, jakoby se v něm za posledních tisíc let nestalo nic jiného než to, co přímo souvisí s dějem. Jiné státy? Hranice? Politika? Nic. Co ale oceňuji je vykreslení obou stran konfliktu tak, že ani jedna není zlá - a ani jedna není dobrá. Možná ve dvojce se to ještě změní, ale zatím jsou obě plus mínus "záporné", každá po svém.