Půlnoční fronta

"Zbytek rangerů Cadeovi potřásl rukou, loučili se s ním, přáli mu štěstí a připomínali mu, že nohy mají zůstat v suchu, hlava u země a zadek v jednom kuse." Ak si niekto myslí, že je to len o mávaním prútika a vyslovením magickej formy, tak je na veľkom omyle. Autor dokázal vymyslieť niečo nové a zaujímavé. Mágia funguje, len v tom prípade, keď si podvolíte nejakého démona, v prípade že ste špičkový mág tak anjela. No zahrávať sa so silami pekla má svoje nevýhody. Démoni za požičanie moci tríznia vašu duchovnú stránku. Ďaľšie veľké pozitívum. Odohráva sa to za čias 2. svetovej vojny. Autor si nemohol vybrať lepšie prostredie, ako ukázať temné stránky tejto mágie. Hlavný hrdina Cade mi zo začiatku nesadol, ale na konci si získal moje sympatie, ako aj Adair a Anja. Každý mal svoje chyby Anja žiarlila na Cada, Adair šiel neustále za svojim cielom, pričom musel obetovať aj niekoľko miliónov ľudí a Cadeova tvrdohlavosť mi niekedy pílila nervy. Avšak, koniec skvele ukončený a teším sa na ďalší diel. Najviac by ma zaujímal pobyt Cadea v pekle. Hlavne čo sa tam odohrávalo. Dúfam, že sa k tomu David Mack vráti. Aby som nezabudol obálka knihy je bombová.

Bylo - nebylo v nacisty okupované Evropě… Nemůžu říct, že by mě ústřední motiv Půlnoční fronty neoslovil, vždyť jak často narazíte ve fantastice na čaroděje, co se samopalem a kouzelnou hůlkou likviduje pomatence s Hakenkreuzem na hrudi? Harry Potter ať pukne závistí! Ačkoli tematika svádí k bezelstné akční řežbě, David Mack se relativně střízlivě snaží zachovat dobové reálie a zapasovat jednotlivé epizody do skutečného průběhu událostí. Ty největší masakry tak naneštěstí nejsou úplně vymyšlené, přičemž ta trocha fantazie jim paradoxně dodává víc logiky, než jakou ukázala sama realita. Jinak se ale vyprávění nese v typicky dobrodružné rovině, kdy hrdinové s nasazením vlastního života čelí chladnokrevnému nepříteli, jehož jediným cílem je hrůzovláda. Nešvarem románu je však rozsah, stejně jako nepříliš originální dramatická linka. To, co funguje na pěti stech stranách, by stejným způsobem klapalo i při polovičním obsahu, a jediné o co by čtenář přišel, by byly nadbytečné dějové odbočky.