Česká inteligence 20. století

Tak nebyl bych určitě tak striktní, jako uživatel Borek9, oceňuji velmi brilantní styl a publicistickou vytříbenost Kosatíkova pera a tedy i schopnost zhutnit do novinového profilu (každý týden) osobnost, která by si ve velké většině výběru zasloužila celou monografii. Tím se samozřejmě Kosatík dopouští různých zkratek a nebo jednoznačných tvrzení, nicméně nepíše to jako historickou studii, ale spíše jako náčrt dané osobnosti. Takže já bych tento způsob bral jako "impuls" pro další studium daných osob. Už mnohokrát jsem si u Kosatíka říkal, že mně pěkně vede, upozorní mne na osobnosti, o nichž jsem třeba toho moc nevěděl, nebo jsem je dokonce neznal vůbec, a poukáže na jejich dílo, tak se hned pídím a třeba si to jdu půjčit nebo koupit. Pro mne je Kosatík dobrým turistickým navigátorem. A v tom tato kniha opět splňuje můj předpoklad. To ale neznamená, že jeho pohled přijímám bezmyšlenkovitě, v mnohém s ním opravdu nesouhlasím. Také úroveň jednotlivých portrétů je různá, i když chápu, že je složitější dělat portrét odborníka na bibli než Jaroslava Seiferta. Za nejproblematičtější na této knize považuji výběr osobností. Slovo "inteligence" je velmi široké, Kosatík se ho nesnaží nijak definovat (jistě je to podhoubí, síť apod, jak se tam píše), ale zaráží mě ta hodnotová nejednotnost. Proč tam je zařazen Miroslav Plzák, jako bavič normalizace, o kterém píše, že udával na StB; proč je tam literát Jiří Hájek, který se kromě vedení Plamenu nijak nevychýlil se svých postojů, pak zas nevím, proč je tam tolik náboženských myslitelů (nic proti nim, ale vedle přírodních vědců třeba jich je víc než dost) apod. No nějak to vybrat musel - chápu. Zvlášť, když je to vlastně cyklus 100 dílů, a zbylých 50 ještě třeba vyjde. Ale myslím, že výběr je zcela největší slabina knihy. Chybí jakákoliv jednotící linka - půlka líčených osudů začíná u tvrdého stalinismu a pak jsou z nich disidenti nebo emigranti, je to trochu schematicky se opakující a mne by třeba zajímalo, v čem je hodnota toho kterého života pro naši společnost. Je to v tom, že člověk zůstal konzistentní ve svých názorech? nebo je dokázal popřít? byl to intelektuální vývoj nebo naopak úpadek? Proč u někoho vadí, že zůstal u svých původních názorů a u jiných to nevadí, ba je to vychvalováno? Zkrátka tento výběr nastoluje otázku, co je "inteligence", koho je možné za ní považovat a jakou má roli. Myslím, že se Kosatík snaží tuto otázku zodpovídat. Musím ale jako čtená říci, že jeho prvotní soubor Česká inteligence - Od Jaroslava Golla po Magora" působí konzistentněji a jde k jakýmsi kořenům, které nás jako národ utvářely. Tady je to pelmel různě zajímavých osobností, které spojuje jen Kosatíkův výběr, a může jich být ještě 30 nebo 50 a nebo dalších 150. A podobně zásadní vliv, jako u těch z první knihy, bych viděl tak u 10.

Čtenář má opět možnost přemýšlet, kdo z elit a jakým způsobem ovlivnil myšlení několika generací. A zároveň vybízí čtenáře hledat cesty jak přemýšlet o své budoucnosti.