Malý princ

Tak dlouho jsem tento příběh opomíjel. Je tak krátký, jako je nicotný život člověka vůči vesmíru, který ho obklopuje... Je smutný. Je originální a přitom prostý. Možná první láskyplná sci-fi jakou jsem kdy četl... Proč musel být konec takový? Abychom pochopili? Pochopili, že vždy vyhrají Ti, kteří jsou falešní a nepřátelští? Nebo mi něco uniká? Žít v lásce nepřísluší jen člověku. Láska je svět a hvězdy a všichni co dokáží přemýšlet a vnímat druhé. Milovat srdcem a ne očima. Kéž by tak smýšleli všichni. Když už nic jiného, tak tato kniha může spojit nepřátele a ty, kteří se zrovna pokouší udělat něco zlého. Vyvěrá z ní totiž láska, přátelství, soucit a něha. A tohle vše by mělo být vlastní každému z nás... Zamiloval jsem si tento příběh a budu ho číst svým vnoučatům... Pokud nějaké budou... :-)

Tak jsem se na stará kolena a po rozhovoru se svou přítelkyní rozhodl konečně přečíst celou knihu od Antoine De Saint-Exupéryho "Malý princ". Těžká kniha s velmi dojemným koncem. Čtenář se pak na konci příběhu rozhoduje zda brečet a být smutný, nebo se smát a být spokojený. Já byl někde mezi. Díky Jolanko, žes mě k této nádherné knize vrátila. A co dodat? No přece: "Namaluj mi beránka"