Stíny

Moc fajn sbírka strašidelných povídek .

"Největší boj někdy nebereme s vnějšími nepřáteli, ale s vlastními démony." Do rukou se mi dostala již třetí povídková kniha této autorky. Krátké, ale velmi silné příběhy, které vám zpříjemní chvíle a zaručuji vám, že se vám zaryjí pod kůži a jen tak vás neopustí. Soubor obsahující devět povídek, které vás vezmou pár desítek, ale i stovek let zpět, možná proto, aby si čtenář uvědomil, že doba, ve které žijeme není až tak zlá, jak si někteří stěžují. Ráda bych vyzvedla ty, které mě nejvíce oslovily. PARANOIA Děj se odehrává ve 20. letech minulého století a zavede nás do léčebny pro duševně choré. Neskutečně mě vtáhla do děje, až mě v jednu chvíli zamrazilo. SOUKOLÍ SMRTI Nemělo by se zapomínat na holocaust. Téma, o kterém mám hodně načteno a stejně mi slza ukápla. Vždy si vzpomenu na mé pocity v Osvětimi. STÍNY NA OKRAJI LESA Za války se dělo spousta zvěrstev, činy, které nelze odčinit a ani odpustit. A mnohdy očima nelze spatřit to, co je skryté v nás. ČÍNSKÁ ČTVRT Legendu o bílém hadovi zná asi většina z nás a znám lidi, pro které by zrovna tato povídka byla tím největším hororem. UPÍROVA NEVĚSTA Od Twilight ságy příběhy o upírem mám ráda. A ne jinak tomu bylo i tady. Příběh Alexe a Erika. Dva a každý jiný. Černá a bílá. Protipóly. PROVAZOCHODEC Mně ti kejklíři děsí stejně jako klauni. Je kolem nich vždy zvláštní atmosféra (například v pohádce Třetí princ, Deváté srdce..) A tento mě vyděsil naprosto. U autorky je vidět progres v psaní, jak témata umí uchopit a podat lépe a lépe. Všechny její povídky jsou něčím děsivé a mají nám něco ukázat. A přitom jsou to jednohubky, které během hodinky máte přečtené.