Zdravý nemocný

V dávných dobách, kdy jsem ještě navštěvovala ZŠ, jsem v rámci školní návštěvy divadla viděla právě zpracování hry Zdravý, nemocný. Představení na mě udělalo takový dojem, že si jej pamatuji dodnes. Skvěle jsem se u něj bavila. A znáte to - pobavit puberťáka je těžké. ;) V rámci Čtenářské výzvy 2018 jsem si dílo vybrala jako poslední dílo již nežijícího autora, abych si zážitek připomněla. Leč jsem si ujasnila, že forma divadelní hry mě jednoduše nebaví číst. Divadelní zpracování je prostě 100x lepší.

6 bodů z 10 Dílu automaticky ubírám body za to, že se příliš podobá knize Lakomec. Celkově se mi zdá, že hodně těchto známých starších děl je pořád o jednom a tom samém. Otec nebo někdo z obou rodin brání lásce dvou zamilovaných mladých lidí. Dalším často opakujícím se námětem je sobectví a pokrytectví v rodinných vztazích a zájem o peníze a majetek. I po lehce zmateném začátku jsem vcelku rychle děj pochopil. Nebylo mi ale moc jasné, jestli si je doktor plně vědom, že jeho medicína je bez účinku anebo svým technikám opravdu věří. Každopádně si myslím, že Moliére chtěl trošku zesměšnit prototyp doktora tehdejší doby. Sám v době vzniku tohoto díla trpěl tuberkulózou a na rady doktorů údajně nedbal. A ani tehdy neztratil smysl pro humor. Knihu bych doporučil určitě těm, kteří mají rádi divadelní hry a příběhy typu Lakomec nebo Romeo a Julie.