V dávných dobách, kdy jsem ještě navštěvovala ZŠ, jsem v rámci školní návštěvy divadla viděla právě zpracování hry Zdravý, nemocný. Představení na mě udělalo takový dojem, že si jej pamatuji dodnes. Skvěle jsem se u něj bavila. A znáte to - pobavit puberťáka je těžké. ;) V rámci Čtenářské výzvy 2018 jsem si dílo vybrala jako poslední dílo již nežijícího autora, abych si zážitek připomněla. Leč jsem si ujasnila, že forma divadelní hry mě jednoduše nebaví číst. Divadelní zpracování je prostě 100x lepší.

Jedním slovem: Krása. A pokud bych mohla dodat více slov, tak bych musela říct, že jsem se náramně bavila. Co se nejoblíbenější postavy týče, je to určitě Tonička. Jinak je v díle vidět ruka Molièrova, takže pokud vám nesedl například Lakomec, tímto si svůj pocit z jeho děl jen dvakrát rudě zakroužkujete.